Časté otázky
Jaké jsou reálné zkušenosti z provozu VTE v ČR?
Zkušenosti s dlouholetým provozem VTE na katastrech jejich obcí očima starostů naleznete zde:
Městys Drahany
Obec Rozstání
Komplexně a vědecky zkoumal reálné zkušenosti starostů a obyvatel 14 českých obcí z 8 krajů, kde jsou VTE dlouhodobě v provozu, RNDr. Bohumil Frantál, PhD. z Univerzity Palackého Olomouc. Na základě reálných zkušeností mají projety VTE většinou podporu místních obyvatel. Nejsilnějším motivátorem pro akceptaci projektů VTE je ekonomický přínos pro obec, ochrana klimatu je až na druhém místě (na rozdíl od Německa či Rakouska). Hlavním důvodem opozice proti větrným elektrárnám je vizuální dopad na krajinu. V obcích, kde VTE stojí, mají 63% podporovatelů a 22% odpůrců.
Míra akceptace VTE se přibývajícími zkušenostmi občanů zvyšuje, s tím, jak se subjektivní obavy (z různých rizik či mýtů, ať už jde o krajinný ráz či hluk či rušení zvěře, usmrcením ptáků, aj.) neprokázaly. Subjektivní postoje obyvatel k VTE jsou relativní a vzájemně propojené. Lidé, kteří ocení ekonomické přínosy VTE pro obec či občany obvykle nevnímají tak negativně dopady na lokální krajinu. Obdobně lidé, kteří podporují OZE z důvodu ochrany klimatu. Naopak odpůrci elektráren často účelově využívají environmetální či zdravotní argumenty, ačkoli skutečným důvodem nesouhlasu jsou osobní zájmy či politické postoje. Polovina odpůrců přiznala, že by VTE akceptovala v případě, kdy by z nich měli osobně nějaký přímý finanční přínos. Častými odpůrci VTE jsou majitelé druhého bydlení / chalupáři, kteří upřednostňují svůj nerušený výhled před přínosy pro místní obec. Prezentaci výsledků studie RNDr. Bohumila Frantála, PhD. naleznete zde.
Proč je větrná energetika nezbytná?
Větrná energetika je pro ĆR nezbytná, a to z důvodů:
A) Ekonomických. Bez větrné energetiky nebudeme mít ve 30. letech cenově dostupnou elektrickou energii, a to ani pro domácnosti, ani pro průmysl. Český průmysl tím bude existenčně ohrožen, a tím i zaměstnanost a sociální smír.
B) Bezpečnostních. Závislost na dovozu energií, zejména z nestabilních států, s již nemůžeme dovolit, jak ukázala poslední energetická krize. Jedině domácí zdroje, které fungují bez závislosti na dovozu paliv, nám tuto bezpečnost zajistí.
C) Ekologických. Nejde jen o klima a o náš závazek předat planetu i českou krajinu našim dětem v podobném stavu, v jakém jsme ji převzali (a nikoli spálenou zemi bez lesů a zvířat jako ve vnitrozemí Španělska). Bez přechodu na bezemisní energetiku budeme dál dýchat všechny zplodiny, které tradiční energetika přináší, a někteří z nás na to každoročně doplatí životem (znečištěné ovzduší je stále 4. nejdůležitějším zdravotním rizikovým faktorem v ČR). ČR má aktuálně nejvyšší emise CO2 na obyvatele v celé Evropě a energetika je největší původce!
Novinářsky je téma zpracované např. zde:
Seznam zprávy
Hospodářské noviny
Idnes
Jak funguje komunitní energetika?
Pro využití této nabídky se občan přihlásí do energetického společenství, které založíme spolu s obcí. ČEZ Distribuce následně zdarma občanovi vymění elektroměr za moderní s průběžným měřením. To je z pozice občana vše. Občan nemusí měnit svého dodavatele elektřiny, ani cokoli jiného. Občan může ze zákona společenství kdykoli opustit.
Investor VTE se smluvně obci zaváže, že do Společenství bude dodávat vyrobenou elektřinu za pevnou částku 3Kč/kWh bez DPH (nebo méně v případě čerpání investiční dotace). Distribuční poplatky občan nadále hradí dle svého jističe a sazby, stejně jako nyní. Pokud nastane úplné bezvětří a VTE nebude vyrábět dostatek elektřiny pro spotřebu Krouny, odebírá občan standardně elektřinu „z Temelína“/od svého dodavatele a hradí mu cenu, kterou má s dodavatelem sjednánu.
Občan tak bude místo jedné faktury hradit dvě. Jednu do energetického společenství (za silovou elektřinu z větrníku) a duhou svému smluvnímu dodavateli (celkové distribuční poplatky a silová elektřina „při bezvětří“). Detailní vyčíslení (kdo dodal kolik elektřiny komu a kdy) bude zajišťovat za základě chytrých elektroměrů centrální Elektroenergetické datové centrum zřízené ze zákona a provozované společně hlavními distribučními společnostmi (ČEZD, E.GD, PRE).
Krouna má cca 1400 obyvatel v 615 domech. Celkovou roční spotřebu obyvatel odhadujeme na 4-5.000MWh. Plánovaná výroba jedné VTE 6,5MW je 18.000MWh, tzn. spotřeba Krouny bude cca ¼ plánované výroby. Větrník vyrábí při rychlostech větru od 3m/s, který nahoře na Františkách vane většinu času. Větrník tak bude schopen pokrýt naprostou většinu spotřeby obyvatel Krouny.
Předpokládáme, že energetické společenství bude zároveň vykupovat přebytky malovýrobců z OZE v Krouně, především ze střešních solárních elektráren, a přeprodávat je sousedům. Předpokládáme, že pro majitele střešních fotovoltaik by společenství představovalo výhodnější variantu oproti dodávkám přebytků do sítě a podpořilo by tak celkovou energetickou nezávislost Krouny.
Informační stránky ke komunitní energetice ze strany MPO naleznete zde: https://www.energiezamene.cz/komunitni-energetika.
Další nezávislé zdroje informací
Chcete se o větrných elektrárnách a tomu, jak přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu dozvědět více? Doporučujeme následující informační zdroje zde:
1. Česká společnost pro větrnou energii – www.csve.cz
Spousta informací o větrných elektrárnách v ČR i zahraniční. Mj. tam najdete mapu umístění všech VTE v ČR (abyste si zkušenosti z provozu případně mohli sami ověřit na místě), technické informace o VTE nebo Studie potenciálu větrné energetiky v ČR, kterou pro Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovala Akademie věd ČR.
2. Fakta o klimatu – www.faktaoklimatu.cz
V grafech podané informace o nezbytnosti přechodu na bezemisní energetiku včetně scénářů pro ČR.
3. Hnutí Duha - PDF ke stažení
Fakta a mýty o větrných elektrárnách
4. Skupina ČEZ – www.pro-vetrniky.cz
Fakta o větrných elektrárnách
5. Unie komunitní energetiky (které jsme členy) – www.uken.cz
Informace o tom, jak bude fungovat komunitní energetika, tzn. jak budeme moci námi vyrobenou bezemisní energii sdílet s občany Krouny.
6. Diplomová práce „Větrné elektrárny od A do Z“
Zdeněk Klein pod vedením Doc. RNDr. Petr Sládek, CSc., PDF ke stažení